KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
MÁCHŮV KRAJ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Poselství Vánoc ze Slovenska

Recenze koncertů a zamyšlení nad otázkou tradic
Čas vánoční a novoroční již dávno odezněl a vy dostáváte toto číslo časopisu do rukou v době příprav na svátky velikonoční. Přesto mi dovolte, abych se ještě ohlédl zpět. Chtěl bych se s vámi podělit o dva zážitky z vánočních koncertů, které se uskutečnily v Praze. Nejen proto, že se jednalo o hluboké umělecké zážitky, ale také pro širší duchovní rozměr obou akcí, který byl skutečným poselstvím vzájemného porozumění, pomoci a tolerance.
První z nich se uskutečnil 14. prosince 2004 v 16.45 hod. ve slovenském evangelickém kostele sv. Michala (augsburského vyznání) v Praze v ulici V Jirchářích, a to v rámci "Ekumenického festivalu vánočních tradic v lidovém i autorském ztvárnění", nazvaném "XIV. dny koled křesťanů Slovenska". Vlastně nešlo o prostý koncert. "Historická a současná poselství vánoc" - tak se pořad jmenoval - byla vlastně audiovizuální kompozicí, vytvořenou z pastorel ze sbírky Gašpara Drozda (1805-1874), vrstevníka rousínovského rodáka, moravského národovce a sběratele lidových písní Františka Sušila (1804-1868), myšlenek básníka Milana Rúfuse a digitální prezentace ryteckých vyobrazení Madon z knihy Aleše Jordánského a fotografií betlémů z celého světa ze soukromé sbírky Jozefa a Viliama Gruskových. Námět, scénář, výtvarný koncept a režie byla dílem známého slovenského architekta, folkloristy a instrumentalisty na lidové nástroje Viliama J. Grusky (spolumajitele sbírky betlémů). V hudební části koncertu, kde byly představeny jak Drozdovy pastorely ve spontánním provedení i ve sborových úpravách Vladimíra Godára, tak i Gajdošské a Fujarové koledy, účinkovali "Pěvecká skupina Hájiček" pod vedením Emila Trigni a okteto "Sboru chrámu sv. Michala Archanděla" pod vedením Jozefa Trigni (oba kolektivy z obce Chrenovec-Brusno), dále sóloví zpěváci Emília Dobrotková, Viliam Selčány, Jozef a Milan Trigňovi, hráč na trombitu Anton Dubský, gajdoš a fujarista Juraj Dufek a varhaník Jozef Varga.
Nedá mi to, abych se krátce nezmínil o sbírce betlémů, o níž si účastník mohl udělat částečnou představu z digitální projekce, a o těch, kteří ji budují. Sbírka vznikala více méně náhodně jako důsledek vztahu obou sběratelů k lidovému umění a jako důsledek nostalgických vzpomínek na Vánoce jejich dětství. Cílem původně vůbec nebyla její prezentace. Myšlenka jejího vystavení se zrodila až v roce 1991 při vytváření dramaturgie I. ročníku "Dnů koled křesťanů Slovenska". Čítá celkem 168 betlémů z 59 zemí všech kontinentů. Pokud jde o oba sběratele, myslím, že Viliama J. Grusku představovat nemusím. Jen připomenu, že i jeho architektonické dílo má blízko k lidové kultuře -je totiž mezi jiným autorem amfiteátrů ve Východné a na Detvě. Připomenu spíše jeho bratra Jozefa D. Grusku, který je dokonalým příkladem toho, že oč bude globální pokrok rychlejší, o to víc budeme cítit potřebu zastavovat a ohlížet se za svými kořeny, za tradicemi, za duchovním dědictvím. Nikoli proto, abychom je zakonzervovali v jejich původním stavu. Ale abychom na ně tvořivě navázali, abychom z nich načerpali nové síly i novou inspiraci. Jozef Gruska je totiž světově uznávaným vědcem v oblasti teorie informatiky, publikuje v zahraničí a je nositelem prestižní mezinárodní ceny "Computer Pioneer Award" za Slovenskou i Českou republiku. Proč za obě? Protože ač žije v Bratislavě, působí jako řádný profesor - kromě přednášek na univerzitách po celém světě - na Fakultě informatiky MU v Brně.
Závěrem bych chtěl zdůraznit základní poselství tohoto čtrnáctého ekumenického festivalu "Dny koled křesťanů Slovenska". Tím poselstvím je výzva k vzájemné toleranci. Jak se píše v programu: "Mravné princípy vložené v koledách viedli všetkých k pokore. Štrbské koledníčky chodievali spolu, bez rozdielu, do ktorého kostola chodievali v nedeľu. Pred katolíckym oknom katolícku, pred luteránskym evanjelickú koledu, pieseň zaspievali. Tak to bolo na začiatku dvadsiateho storočia aj na jeho konci, a bude aj v tomto roku. V Porube pod Vihorlatom rešpektovalo 40 židovských rodín Vianoce gréckokatolíkov. Tí zas s úctou rešpektovali všetky židovské šábesy, sviatky a zvyklosti. Na ružomberskom piaristickom gymnáziu si mohol študent na začiatku 20. storočia zapísať ako nepovinný predmet ktorékoľvek zo šiestich, aj nekresťanských, náboženstiev."
Jsem přesvědčen, že právě v tomto duchu tolerance otevírá festival již čtrnáct let okna Vánoc nejrůznějším lidem na Slovensku, Moravě i v Praze.
Také druhý koncert, nazvaný "V Slovenskom betleheme", byl putovním cyklem vánočních benefičníchkoncertů, nad nimiž převzal záštitu evropský komisař pro průmysl a informační společnost Ján Figeľ. Série koncertů putovala z Košického přes Prešovský a Žilinský samosprávný kraj do Bratislavy a 29. prosince 2004 v 18.00 hod. vyvrcholila v Praze v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. V pásmu vánočních koled a vinšů ze Slovenska, připraveném Petrem Cabadajem a Svetozárem Martinickým v režii druhého jmenovaného se představily zpěvačka Monika Kandráčová z obce Krásna Lúka (severozápadní Šariš, okres Sabinov) se syny Ondrejem a Milanem (manžel Moniky a otec Ondreje a Milana je známý hráč na gajdy a gajdice i propagátor šarišského hudebního folkloru Milan Kandráč), a folklorní soubory "Šarišan" Prešov pod vedením Ladislava Kišeľáka, "Rozsutec" Žilina pod vedením Vincenta Krkošky a "Javorníček" Hvozdnica-Štiavnik (Střední Pováží, poblíž Považské Bystrice) pod vedením Anny a Juraje Jakubíkových. Mužské, ženské i dětské pěvecké, hudební i divadelní výkony byly vynikající a provedly publikum slovenskými lidovými vánočními zvyky od východu na západ.
I tento vánoční koncertní cyklus měl ještě další podtext, a tím bylo získávání prostředků na obnovu poničených tatranských lesů, jak si mj. přál autor unikátního řezbářského díla, jehož jméno dalo název celému projektu. Tím dílem je "Slovenský betlehem" ve starobylé obci a mariánském poutním místě Rajecká Lesná (do r. 1948 Frivald). Jedná se o novodobé dílo o rozměrech 8,5 m šířky, 2,5 m hloubky a 3 m výšky s více než 170 krojovanými postavami, z nichž většina z nich je v pohybu - pracují, baví se, zbožně putují. Do tradičního biblického prostředí jsou vkomponovány obrazy a výjevy ze života slovenského lidu a národních dějin Slováků, zastoupeny jsou všechny slovenské regiony a jejich symboly, jako města, hrady, katedrály. Celému betlému dominuje v pozadí se tyčící tatranský Kriváň. Autorem betlému je řezbářský mistr Jozef Pekara z Rajeckých Teplic, který na něm pracoval 15 let. Jeho monumentální dílo bylo požehnáno 26. listopadu 1995 a otevřeno u příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. na Slovensku.
Nakonec však výtěžek z cyklu benefičních koncertů "V Slovenskom betleheme" do Tater nedoputoval. Pod vlivem tragické přírodní katastrofy v jihovýchodní Asii rozhodli
organizátoři projektu i zúčastnění účinkující věnovat finanční prostředky, získané z dobrovolného vstupného, na fond pomoci zemím Bengálského zálivu, postiženým smrtící tsunami. Protože poselství Vánoc, to je především poselství nového života, pomoci v utrpení a lidské solidarity.

Viliam Dekan

DALŠÍ INFORMACE: Praha
Zveřejněno 02.04.2005 v 13:52 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Sněhové zpravodajství
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba