KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
MÁCHŮV KRAJ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

FESTIVAL BOHYNĚ - REJ ŽENSKéHO PRINCIPU

Je to neuveritelný. Za pár týdnů - v dnech od 29.4. do 2.5.2004 - na statku ve vesnici s pruhovanými drevěnicemi nedaleko krásného Máchova jezera zaciná Festival Bohyně. První, pokud vím, svého druhu v České Republice, osobitý a rozhodně svérazný odraz jiných festivalů a akcí, které jako houby po dešti propukají v různých zemích světa, aby oslavovaly navrat Matky Bohyně, Ženské tvaře vesmíru, do našeho povědomí. Můj dávný sen .... a sen mnoha dalších srdcí a duší, a Její sen, obraz, ve kterém si Ona tvoří...

Jak se asi projevi toto sněni do naší pozemské roviny, do roviny, ktera je Jejim kralovstvim, plnym vjemu zraku, sluchu, chuti, hmatu a cichu, plnym pocitu, moznosti radosti, rozpoznani, touhy, nadeje, nadseni, nejistoty, rozbiti starych predstav, limitaci, volby mezi svobodnymi moznostmi...jak se asi Bohyne zrodi ze svych plodovych vod sneni do nasich hlinou a temperami zamazanych rukou, skrze nase nadsenim rozehrata tela, skrze krouzici boky brisnich tanecnic, skrze prekvapeni a zvidavost a rozruch a otazky a nastrazene usi pri Jejich slavnostech, ritualech davajicich formu Jejimu paradigmatu, tak cerstvemu, krehouckemu a prece pevne zahnizdenemu tlustymi tisiciletymi koreny v nasem osobnim podvedomi, v kolektivnim nevedomi, v nasich ceskych krajich.

"Objevi se seminka, ktera se spontanne otevrela
v zenskych srdcich
a divoke netusene moznosti se zjevi ve snech
na druhe strane sveta ..."

(Miriam Dyakova, 1995)

...tak mi tvrdi slova kalendare "We'moon", ktery mi prave prisel postou, kdyz pisu tato slova. Namatkou jsem jej otevrela na kvetnu, abych tam uvidela zarivy obraz"Zeny-Motyla", samanky prerodu v novou formu. Jeji nahe telo je pomalovane henou vzory bujare kveteny, veliky oranzovy motyl ji vytryskava ze srdce, ze zarici hrudi, jeji tvar i joni (vulva) jsou zakryte posvatnou maskou zvireci lebky pomalovane dalsimi vzory zivota. Smrt - odumirani starych tesnych predstav, ktere uz mozna neslouzi nasemu naplneni, ktere neodpovidaji na touhy, derouci se k povrchu na proudu spodnich vod, jde ruku v ruce s narozenim, vypuknutim ven z transformativni kukly, zhmotnenim noveho vhledu, novych drive jen tusenych moznosti, zakouti a zahybu duse, ktere byly az doposud svraskle v mokre tme pulsujici hlubokym tepem Byti...

O cem to vubec mluvim? Pro me osobne Bohyne vzdy znamena svobodu vytahovat na svetlo vlhke hedvabne vlakenko me vnitrni pavuciny, ktera me poji k siti sveta, dokonce kosmu, ke spojitostem - nikoli odlisnostem - mezi vsemi formami stvoreni a "roztvoreni". Znamena to treba vnitrni pohnuti, ktere mi dychne na vnitrnosti, kdyz se podivam na hlineny zlomek figurky v muzejni vitrine. Vidim jeji siroke boky, mala, kulata naderka a ruce vztazene k nebi a nepotrebuji se ptat akademiku na jejich mericimi pristroji prokazane nazory, jen slysim svou probuzenou bunecnou pamet kricet: Ano, ona uctiva tu samou silu, jejiz vibrace drncely mym telem, kdyz jsem rodila, kdyz jsem se milovala, kdyz jsem v kruhu sester sdilela sve zenske pribehy, zapsane do letokruhu me kostni tkane, kdyz jsme spolu zpivaly v horke tme sweatlodge, kdyz jsme navstivily kamenne chramy Matky Bohyne rozesete po cele stare Evrope, kdyz jsem tise kontemplovala bezcasovou latkovou panenku formujici se pod mymi prsty, kdyz jsem se divala do oci svemu synovi, pote, co jsme se pohadali a pak jsme si spolu odpustili...

Bohyne je pro me predevsim laska.
Laska, ktera se ze same lasky sama ze sebe zhmotnuje do tisicerych forem od tech nejsubtilnejsich po ty nejnemilosrdnejsi. Jejimi tvaremi je cela skala od soucitici svetle Kuan Yin po Kali, pomazane krvi (metaforickych) setnutych hlav. Laska je pod povrchem vsech Jejich zdanlive neslucitelnych forem, projevu a archetypu.

Ptam se sama sebe, co to pro me znamena. Pravdou je, ze Bohyne se mi vzdycky strasne spatne vysvetlovala. Je to vnitrni zazitek, osobni, intimni vztah s tou dimenzi zivota, ktera je lidska a personifikovana a mysli neuchopitelna a transpersonalni zaroven, ktera zivot dava i bere, ale hlavne jej neustale, nezastavitelne meni v cycklickych proudech casu.

Bohyne je pro me oslava krasne pomijivosti na tvari vecneho. Jeji spiritualita se vyznacuje radovanim se ze stvoreni - ale stvoreni, jak dobre znamo, podleha zmene, procesu a zkaze. Bohyne rika: Vychutnej kazdy okamzik! Raduj se z kazdicke kapicky potu vytryskle na sve kuzi. Hluboce nasaj vzduch do svych plic - kazdym momentem chutna jinak. Ani ma tvar nezustane na chvili stejna - podivej se dobre na kazdou z nich, vryj si ji do pameti, at uvedomi Tvoji dusi o svem ukolu, a pak ji pust a otevri se te dalsi, ktera se otevira pred Tebou... Kolotoc duse, kaleidoskop jejich tisice stripku, ktere nam skladaji nadherne obrazy, mapy na ceste k celistvosti.

Uzij si sveho tela, uzij si sveho "pytle masa a kosti", daneho bezcase dusi jako nadherneho svatebniho daru ve svazku s touto pozemskou dimenzi... Prozri, ze podminky, ktere nas poutaji a tiha tela jsem Ja, vseprozarujici Duse, a touzim po tom, byt jako takova pochopena, a osvobozena od zasti a nenavisti, ktera me za mou schopnost upoutat ve formu po tisicileti provazela.. Osvobod se z tohoto upoutani tim, ze jej prijmes...a zamilujes si. Ze jej pochopis jako krasny darek....a oslavis jej jako takovy, das mu poctu, ktera mu pravem nalezi. Timto prijmutim a zaradovanim se uvolnis ohromnou silu a radost ze zivota, ktera tkvi v kazde Tve bunce, ktera prosi o probuzeni, o pouziti, o projeveni se navenek.

Uvolni cestu kricici radosti ze zivota, otevri dvere veselym jezdcum na kolobehu zivota, setri zavoje prachu a pohledni do zserelych pokladnic moudra a sily hluboko uvnitr sebe - uvnitr svych kosti, krvinek, tkani a telesnych stav, dveri a mostu k sile a vedomi, ktere jdou daleko za nase doposud poznane moznosti...

Bohyne pro me znamena nove cesty k me vlastni celistvosti i uplnosti toho, co me obklopuje, skrze ucteni jejich forem. Otevira mi nove, prekvapive radosti z rozeznani nekonecnosti toho, co je zdanlive konecne, aniz bych musela limitovost zatracovat a odvrhovat. Proto, a prave proto, se mi libi "nabozenstvi", nebo chcete-li, cesta Bohyne. Ta cesta je plna veseli a oslav, ale kdyz prijde cas, i odvahy podivat se do cerne, znetvorene tvare stinu, a prijmuti jej se stejnou uctou a vdecnosti, jako prijimame lichotivou hostinu svetla.

Jak uz jsem rekla, Bohyne konec koncu rozhodne neni jen cernobila, je mezi jinymi i archetypem cyklu roku a promeny prirody se vsemi jejimi jemnymi nuancemi a vyrazy jejiho probuzeni, rustu, plodnosti, sklizne, zaniku i zimniho spanku. V zenskem tele se tento fyzicky cyklus odrazi ve fazich narozeni se, detstvi, prvni a kazde dalsi menstruace, sexu, porodu, materstvi, zraleho zenstvi, prechodu, faze, ktera je s patricnou uctou v zenske spiritualite nazyvana "moudra starena"a nakonec odlozeni naseho "pytle masa a kosti" (jak rika krasna knizka, prelozena do cestiny, Dcery Medene Zeny od Anne Cameronove). Na ceste Bohyne se zastavujeme na kazdem tomto mezniku casu a bereme si jeho nauceni k srdci a vzdavame mu hold ritualem - u roku slavime jeho svatky jako je napr. keltsky Beltaine, Samhain, Letni a Zimni rovnodennost atp, u zivotnich obdobi podstupujeme oslavne a transformativni iniciace - ritualy prechodu.

Kolik z toho, co nam Bohyne nabizi, muzeme okusit na festivalu? Jen zlomecek, jen ochutnavku. Vzdyt my vsichni se teprve ucime a nesmele otevirame Jejim poselstvim a mysteriim, skryvanych po tisicileti pod rouskou zakazanych tajemstvi, poznani davno roztristenemu a roznesenemu na kopytech valecnych koni.

Musime se spolecnymi silami zhluboka nadechnout a ponorit se do hloubi vlastniho nitra, kde se pod nam znamym povrchem skryva tolik pokladu, tolik moudra, tolik rozvzpominani, tolik leceni, tolik stripecku neuveritelne nadherne mozaiky... Vynaseni techto stripecku na povrch a skladani vecne se vyvijejiciho, promenliveho obrazu, kde kazdy stripek nas oslnuje zari, spalujici veskery strach a pochyby, je ukolem i dedictvim zen i muzu, protoze my vsichni, kteri tancime na Zemi v havu z masa a kosti, jsme Jejimi detmi.

Datum, na ktere byl festival stanoven, je v nasi zemi znamo jako doba puvodne folklorniho zvyku "paleni carodejnic". Ve stejnou dobu vyznavaci prirodnich nabozenstvi, jako je napr. wicca, oslavuji Beltaine, svatek sexuality, sily vnitrniho ohne a plodnosti prirody (ktere je clovek samozrejme soucasti). V jedne ci druhe forme se lide tradicne schazeji na kopcich a veseli se okolo ohne. Jednim z ucelu tohoto naseho festivalu je promenit stare vedomi, ve kterem je jeste potreba a nevedoma touha carodejnice nicit a vyjadrovat jejich nepochopeni vysmechem, v paradima, kde carodejnice rozeznavame jako zastupkyne a nositelkyne Zenskeho Principu, jako Bohyni vedome sestoupenou do tela, a jejich prijmuti, uvitani, a rozeznani aspektu, ktery predstavuji, jako zadouciho uvnitr nas samych.

Hana Evansova (Valpurga, www.Bohyne.com)

"Nikdy, nikdy neztratime cestu ke studni Jeji Pameti
a sila Jejiho zivouciho plamene zase vyslehne ven Tak jako trava se tlaci skrze temnou hlinu na slunecni svetlo,
tak i my vstanem, protoze ziznime po vodach zivota,
ke kterym jdeme
Budem zase zit..."
(Never lose our way, chant)

DALŠÍ INFORMACE: Tantra pro ženy 2007

 
Zveřejněno 01.04.2004 v 14:16 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Sněhové zpravodajství
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba